Bratislavský nevládní institut Globsec před pár měsíci zveřejnil výsledky studie, z níž vyplývá, že mladí Češi si nejsou úplně jisti prospěšností Evropské unie pro jejich zemi či pro ně samotné. Jako pozitivní ji totiž hodnotilo pouze 43,8 procenta Čechů ve věku 18 až 24 let a 41,3 procenta ve věku 25 až 34 let. Je to podobně alarmující jako výsledky průzkumů po brexitu, v němž se ti, kterých se to ve finále nejvíc dotklo a hlavně teprve dotkne (tedy mladí lidé ve věku 18–24 let), při referendu k urnám dostavili jen s 65% účastí. To je z hlediska našich poměrů běžné číslo, ale v porovnání se seniorskou účastí na referendu, která se pohybovala kolem 90 procent, je jasné, kdo se rozhodl o budoucnost své země opravdu zasadit. Mladí lidé obecně projevují nízký zájem o politická, možná i společenská témata, v současné době populistických výkřiků zastánců tzv. czexitu je však na místě zjistit, zda se vzdělávací instituce, v našem případě střední školy, snaží tento trend nějak zvrátit, konkrétně jaké místo vlastně zaujímá Evropská unie ve středoškolských osnovách a zároveň ve studentských myslích.

Na současném stavu vzdělávání o Evropské unii je co zlepšovat Vzhledem k absenci pravidelného a všeobecného plošného testování, jaké by nám poskytla například povinná maturita ze společenských věd, můžeme o současném stavu a postavení EU na středních školách a vztahu, který k ní zaujímají studenti, nejspíš jen polemizovat – a to na základě takových výzkumů, jaký vyšel z dílny Globsecu, nebo na základě exkurzu mezi studentstvem, učiteli či lidmi, kteří se na střední školy vydávají o těchto tématech debatovat. Takovéto osvětě se rozhodli mimo jiné věnovat svůj čas i dva čeští europoslanci – Pavel Telička a Jiří Pospíšil. Oba dva popisují současný stav vzdělávání o EU poněkud skepticky. „Vycházím z řady debat a setkání se studenty a asi není nefér konstatovat, že úroveň vzdělávání o EU odpovídá mělkosti politické debaty a schopnosti politických elit nastolovat relevantní témata ve veřejné diskusi. Jinými slovy, jsme-li součástí takového integračního uskupení, měli bychom mít ambici hrát na všech úrovních větší roli a k tomu potřebujeme znalosti. Na školách tomu základy nedáváme. Ostatně, kdy jsme naposledy slyšeli ministra školství k danému tématu zaujmout silný názor,” říká Pavel Telička. „Na druhou stranu, je vidět, že mnohé školy se snaží nabídnout studentům mnohem více, než je v osnovách. Z posledních debat na středních a vysokých školách si odnáším velmi dobré pocity, ale vím, že to je spíše díky jednotlivým učitelům, vedení škol a rozhodně nad rámec povinného. Pozitivní však je, že znalostmi někteří studenti zastiňují naše politické elity,” dodává Telička.

ČTĚTE VÍCE

Vložila: MB