Letní idyla u vody se snadno a rychle může proměnit v tragédii ve chvíli, kdy se někdo začne topit. Pomoci tonoucímu přitom není snadné a nezřídka se stává, že pod hladinou končí i sám zachraňující. Jak se tedy správně zachovat při záchraně topícího se člověka?

Základním pravidlem je nevydávat se na pomoc samotní. Panikařící člověk, zvláště pokud má větší sílu, snadno dokáže stáhnout pod hladinu i zkušeného plavce. Podle záchranáře Josefa Švece z Vodní záchranné služby Českého červeného kříže se často stává, že se pomoc tonoucímu pro zachraňujícího stává osudnou.

Švec tak radí podat rychle tonoucímu plovoucí pomůcku, ať už jde o speciální pás, či obyčejný nafukovací kruh či klidně i jen prázdnou PET lahev. Zkrátka cokoli, co plave. Pokud člověk u sebe zrovna nemá nic z výše jmenovaného, má zalarmovat okolí a pokusit se nějakou pomůcku sehnat. „Také ideálně zavolejte zdravotnickou záchranou službu nebo hasičský záchranný sbor,“ dodal Švec.

Důležité je pak i to, jak danou pomůcku tonoucímu podat. „Ideálně mu to hoďte z vašeho bezpečného místa. To znamená ze břehu nebo z lodi,“ řekl Švec s tím, že i v případě, kdy se člověk do vody za tonoucím vydá, je třeba dodržovat bezpečnou vzdálenost. „Snažte se mu to podat, aby na to dosáhl, ale nepřibližujte se k němu tak, aby vás mohl napadnout,“ dodal Švec.

Důležité je, aby se uklidnil

Pomůcka člověku pomůže udržet se nad hladinou a zklidnit se. „Pokud se nechytne a zmizí pod hladinou, je na vašich schopnostech, jestli se pro něj dokážete potopit a vytáhnout ho. Chce to opravdu trénink. Nechoďte tam bez tréninku,“ varoval dále s tím, že Češi rádi přeceňují své síly, plavci jsou často i posilnění alkoholem a snaží se dokázat, že zvládnou doplavat na delší úseky.

Švec přitom upozorňuje, že nebezpečí hrozí i zkušeným sportovcům. „Může je chytit křeč, mohou se zamotat do nějakého vlasce nebo do rostlin. Může dojít k úrazu, střetnou se například neočekávaně s lodí,“ uvedl příklady a připomněl, že na delší plavání by se lidé neměli vydávat bez podpůrných pomůcek.

Záchrana navíc nekončí vytažením tonoucího z vody. Často je v bezvědomí či už nedýchá, v takovém případě je třeba okamžitě začít s resuscitací. „Měli byste začít pěti vdechy, ale pokud si nejste jistí, neumíte to, nejste školení na to, jak vdechy dát, tak je nedávejte a začněte normálně masáží, klidně nepřetržitou masáž sto stlačení za minutu,“ popisuje Švec.

Lidé by měli být pozorní

Člověk by podle něj měl být navíc u vody pozorný ke svému okolí, jelikož se většina tonoucích rychle ztrácí pod hladinou. Dítě by pak měl mít u vody pod dozorem jen jeden člověk, a ne více lidí. „Kontrolují jej pak jakoby všichni, což je zcela špatně, protože každý si myslí, že jej kontroluje a hlídá ten druhý,“ vysvětlil.

U zahradního bazénu je nejlepší pojistkou pevné a uzamykatelné zastřešení. „Pokud je natažená pouze nějaká plachta, dítě může vstoupit na bazének, může se zamotat do plachty a může dojít k dalšímu poranění,“ dodal.

Za loňský rok zaznamenala záchranná služba přes sto případů utonutí. Statistiky výrazně bohužel navyšují právě i děti.

ZDROJ

Vložila: MB