STUDIUM V UK (University of Derby) - Zuzana 

(studentka 1.ročníku International Relations and Diplomacy)

O studiu ve Velké Británii bych mohla mluvit roky, proto jsem se rozhodla mé povídání shrnout a odpovědět na 7 nejdůležitějších otázek:

  • Je studium zdarma?

Bohužel není. Studenti musí platit školné, které se v Anglii pohybuje okolo 9000 liber ročně. (Ve Skotsku je studium hrazené vládou, ve Walesu je školné sníženo na 3000 liber ročně) Nicméně, existuje možnost si vzít studentskou půjčku. Ta, se splácí úplně jinak než běžné půjčky v bance. Splácí se totiž až v momentě, když student dostuduje a jen pokud jeho plat překročí určitou platovou hladinu- Pro Českou republiku to činní 33 tisíc korun měsíčně. Při překročení potom student splácí 9% své mzdy).

  • Jaké je přijímací řízení?

Přijímačky fungují úplně jinak, než u nás. Univerzity své studenty přijímají na základě „složky“, která obsahuje tři části. První částí je „Personal Statement“, jedná se o rádoby motivační dopis, ve kterém jsou shrnuty kladné stránky, zkušenosti, dovednosti a předpoklady ke studiu žadatele. Potom reference, neboli doporučení žákova profesora, který tím potvrdí již zmíněný Personal Statement a shrne studentův postoj k práci při studiu na střední škole. Nakonec, musí uchazeč doložit předpokládaný průměr z maturity, jehož vysvědčení po samotné maturitě je povinen zpětně doložit, takže je třeba se do něj vejít. Některé univerzity požadují splnění jazykového certifikátu z anglického jazyka, jiné přijímají na základě úspěšně složené státní maturitní zkoušky z anglického jazyka s hodnocením 1. U uměleckých oborů zasílá uchazeč ještě umělecké portfolio.     

  • A jaká je jeho cena?

Cena podání přihlášek je 30 liber za 5 přihlášek. Ještě jsem zapomněla zmínit, že celé přijímací řízení probíhá přes internetový portál „UCAS“ (Tudíž se studenti můžou přihlásit úplně kamkoliv, aniž by svou budoucí univerzitu fyzicky navštívili). Mimochodem, v případě zájmu, univerzity pořádají tkz. Open Days, tedy dny otevřených dveří pro veřejnost.

  • Jak vysoké jsou životní náklady? Ubytování, jídlo?

Životní náklady jsou různorodé. V Londýně a ve větších městech jsou samozřejmě vyšší, než v menších městečkách. Já žiji v menším městě, Derby a mé životní náklady se pohybují okolo 13 tisíc měsíčně. Dost záleží na tom, jak si to člověk zařídí. Já bydlím v domě a můj nájem se pohybuje okolo 300 liber měsíčně. Život na kolejích je většinou dražší. U nás čítá kolem 450 liber měsíčně. (V Londýně jsou ceny 2x až 3x vyšší). Co se týče jídla, tak to je tady stejně cenově ohodnoceno jako u nás, někdy mnohem méně (třeba u masa). Dá se vejít do 25 liber za týden, ovšem hodně záleží, jakým způsobem se stravuji, pokud si vařím doma, tak se do tohoto budgetu vejdu úplně v pohodě. Zatímco, když se stravuji venku, tak jsou náklady dvakrát vyšší.

  • Jde škola skloubit s brigádou? (Minimální mzda?)

Mimo školu se určitě dá ještě pracovat. Práce je ve Velké Británii plno, zvlášť pro studenty. Minimální mzda činí 7 liber na hodinu. Takže si člověk je schopný na své životní náklady v pohodě vydělat.

  • Jak moc těžká je škola? Těžké učivo, studium v cizím jazyce? Jaký mají přístup profesoři?

Škola je určitě trošku náročnější, co se týče jazykové úrovně. Ovšem, časem se to poddá. Začátky jsou vždycky trochu těžší. Profesoři jsou jinak moc milí, mají k Vám individuální přístup a můžete jim dokonce tykat! Pokud něčemu nerozumíte, tak se o Vás postarají a s úsměvem na rtech Vám pomůžou.

  • Jaký je studentský život ve Velké Británii?

Studentský život je parádní. Mimo školu poskytuje univerzita spoustu volnočasových societies, ve kterých se člověk najde, ať už jde o volejbal, deskové hry, či fanoušky Harryho Pottera a Her o trůny. Nejlepší studentský život zaštiťují samotné koleje, na kterých se skvěle socializujete a potkáte plno nových úžasných lidí, kteří jsou na stejné lodi, jako Vy. Každou středu, pátek a sobotu jsou pořádány ve městě párty a o víkendech jsou organizovány nejrůznější výlety, které stojí pár liber, ale také za to! Já například zpívám ve sboru a hraju v kapele. Je to skvělá zkušenost.

Nakonec bych ještě chtěla zmínit, že v České republice existuje bezplatná organizace, která se jmenuje UniLink a která pomáhá s přijímacím řízením a ráda zodpoví veškeré nevyřčené otázky. 

STUDIUM V NIZOZEMSKU - Jiří Kadlec

Když se řekne Nizozemsko, vybaví se asi většině lidí romantické kanály, všudypřítomní cyklisté a k tomu coffeeshopy. Jaké je to ale pro našince, který se rozhodne proniknout za turistickou oponu a poznat největší zemi Beneluxu z pozice vysokoškolského studenta?:

  • Zvažuju studium v Nizozemsku – budu tam muset jet na přijímačky?

Na většinu nizozemských univerzit se dostanete bez přijímacích zkoušek. Ke přijetí ke studiu stačí dobře napsaný motivační dopis a certifikát dokazující znalost angličtiny. Další výhodou je, že přihlášky jsou přijímány relativně dlouho, na některých školách klidně i v květnu.

  • Je studium na nizozemských VŠ zdarma?

Není – i na veřejných školách se platí školné ve výši 2000 euro za rok. Z toho se možná člověku protočí panenky, ale možné jsou i splátky ve výši cca 170 euro měsíčně, a to už nezní tak děsivě.

  • Jaký je tamní formát studia? Jak vypadá typický akademický rok?

Školní rok začíná brzo v září, ale první semestr, včetně zkoušek, je uzavřen ještě před Vánocemi. Letní semestr se pak rozjede na konci ledna a ukončen je na začátku června, čímž tak vzniká prostor pro tříměsíční prázdniny. Pozor, místní systém nabízí většinou jen jednu opravnou zkoušku na předmět, takže přístup ve stylu „jdu to tam na tu zkoušku zkusit a pak se uvidí“ se nevyplácí. Jelikož jsou na VŠ přijati prakticky všichni, probíhá svého smyslu výběrové řízení až v prvním ročníku – kdo sítem testů a esejí neprojde, musí se studiem rozloučit a na stejný obor se pak nemůže následujících 5 let přihlásit.

Samotná výuka se pak skládá hlavně z přednášek (ty jsou většinou nahrané na internet, takže není problém je sledovat z pohodlí domova). Ty jsou pak doplněny v doslovném překladu „pracovními skupinami“, ale takový termín zavání totalitou, takže tomu raději říkejme tutoriály. V nich se sejde 5 až 14 studentů a diskutuje se nad probíranou látkou. 

  •  A co celkové náklady na život?

Život v západní Evropě je pro našince samozřejmě dražší. Rozdíly ovšem nejsou tak enormní, v supermarketech jsou ceny o něco vyšší, ale alespoň MÁSLO NEZDRAŽUJE.

Sehnat brigádu nebývá ve větších městech problém i bez znalosti holandštiny, hodinová mzda se (v závislosti na věku) pohybuje okolo 7–13 euro. Já osobně na kole rozvážím jídlo, čímž pádem se ze mě stal profesionální cyklista .

  • To nezní tak špatně. A co ubytování?

Pro studenty zde neexistují koleje, takže si každý musí sehnat střechu nad hlavou sám. A to bývá docela boj. Jedná se o hustě zalidněnou zemi, což se promítá i na trhu s nemovitostmi. Některé univerzity nabízejí zahraničním studentům pomocnou ruku, i tak ale počítejte s nájmem ve výši 300 – 600 euro měsíčně za jeden pokoj.

  • Jaké je typické nizozemské počasí?

Holandští bohové větru a deště se umí na svém dvorečku tuze vyřádit. Prší polovinu dní v roce, občas se k tomu přidá i vítr sfoukávající cyklisty z cyklostezek. Zima je oproti Česku mírnější – teplota se drží okolo nuly, sněží jen výjimečně.

  • A co cyklisti, jsou všude?

Jsou. Cyklisti všeho druhu. Maminka, od hlavy až k patě zahalená v burce, usilovně šlapající se dvěma dětmi na stejném kole – jedno sedící před ní, druhé za ní. Mladík, kterému snad ještě teče mléko po bradě, přesto si veze na kole dvě basy piv. Nebo třeba zamilovaný páreček, slečna šlape do pedálu a chlapec sedí na štangli a hraje na ukulele.

Bicykl z druhé či kolikáté ruky pořídíte už za 50 euro. V Nizozemsku je ročně odcizeno 600 000 kol, proto dbejte na bezpečnost a investujte do dobrého zámku! Moje kola loni do statistik přispěla bohužel hned dvakrát. V létě jsem měl dokonce jakýsi pahýl, parodii na kolo bez brzd, šlapátek i světel, přesto stačila chvilka nepozornosti a můj dopravní prostředek zmizel beze stopy.

  • A co když člověka přepadne stesk po domovině? Jak rychle se dostanu domů?

Spojení do ČR je docela příjemné – Z Amsterdamu létají nízkonákladové lety do Prahy, z Rotterdamu do Vídně a z Eindhovenu do Prahy a do Brna. Letenky se dají sehnat i za 12 euro. Krom toho existuje i autobusové spojení, cesta z Amsterdamu do Prahy trvá zhruba 13 hodin..

  • A co nizozemština? Přežiju tam, pokud nevychrochtám ani „Dobrý den“?

Nizozemci si zakládají na tom, že oplývají plynulou znalostí angličtiny, takže lokální jazyk prakticky nepotřebujete. Pokud se však přeci jen rozhodnete ponořit do tajů nizozemštiny, znalost němčiny, a koneckonců i angličtiny, je velkou výhodou. 

Pokud máte ještě jakékoli další dotazy, týkající se třeba studia na Leiden Universiteit nebo života v Haagu, neváhejte mne kontaktovat na FB https://www.facebook.com/jiri.o.kadlec

Aktualizovala: MB, duben 2018